Stránky o ....

CIRKUSY

Cirkusová zvířata jsou zbavená všeho, co dělá život životem! Pro žádného návštěvníka cirkusu by pochopitelně nebylo nijak příjemné připustit si myšlenku, že ohromující a barevná podívaná v cirkusu zastírá fakt, že všechna zvířata v cirkusu jsou nedobrovolní zajatci, kteří v zájmu vlastního přežití pouze mechanicky opakují naučený výstup.

Každý tvor je zrozen jako svobodná bytost. Stejně jako lidem, ani zvířatům nestačí ke spokojenosti pouhý dostatek potravy. Všechny živé organismy se po tisíce a milióny let přizpůsobovaly svému životnímu prostředí, a proto jejich násilné věznění nemůže být nic jiného než celoživotní stres a utrpení. Zvířata v cirkusech jsou navíc nucena k nepřirozeným výkonům, často velmi brutálními metodami. Majitelé cirkusů se zvířaty a cvičitelé pochopitelně popírají užívání jakýchkoliv surových metod.

Drezůra

Vábením a lákáním na potravu nelze přimět například medvěda k tomu, aby jezdil na motorce. Nejde-li to po dobrém, předcházejí podobným, zdánlivě obdivuhodným nebo zábavným kouskům celé měsíce drezůry.

Drezůra je nucení zvířete k nepřirozeným úkonům, které mnohdy překračují jeho síly a schopnosti. Vyjímkou při ní není používání takových pomůcek, jako jsou vidle, biče, bodce, elektrické obušky, plameny pochodní, obojky s hřeby do vnitř; nebo praktik jako bití a trápení hladem nebo žízní. Cvičitelé neváhají použít jakoukoliv metodu, jenom aby se dostavil výsledek... Časté je i ovládání zvířat pomocí drog a sedativ. Zvířata jsou pak malátnější a snáze manipulovatelná. Kvůli snížení rizika pro krotitele jsou šelmám mnohdy vybíjeny zuby a stříhány drápy. Celé číslo, které je pak publiku předváděno znamená pro zvíře soubor vynucených, nepříjemných, a nepřirozených pohybů. To vede k degradaci zvířete, a ve spojení s drezůrou trpí zvířata neustále strachem.

Zde je několik příkladů "etické" drezůry:

Medvědi - oblíbené panáčkování a tancování se vynucuje přikládáním rozpálených destiček na chodidla medvědů!

Opice - často publikum tleská různě oblečeným opičkám, které musejí často dělat nesmyslné kousky. Potlesk a hluk je pro opice stresující.

Tygři - není třeba si představovat metody, kterými se tyto šelmy, které se bojí ohně donucují proskakovat skrze hořící kruh.

Sloni - dělají nebezpečné stojky, všichni známe kulaté podstavce, které se používají proto, protože strach z pádu nebo zranění brání se slonům hnout z místa. Téměř v každém cirkusu je možné vidět na tělech slonů dvě výrazné skvrny, kterými se označují citlivá místa sloního těla, do kterých se zabodávají "sloní háky" - brutální nástroj, kterým cvičitel ovládá slona. Sloní kůže je přitom velmi citlivá na jakýkoliv - i lehký dotyk!

Násilí a strach...

O nedobrovolnosti vykonávání požadovaných úkonů svědčí biče, náhubky, klece a řetězy. Drezér například zná, nebo má označená místa na tělech zvířat, kde jsou jejich zvláště citlivé zóny. Úderem, nebo bodnutím do těchto míst je zvíře nuceno a ovládáno. Krotitel neustále zvířeti demonstruje svoji fyzickou a psychickou převahu a způsobuje mu tak stres. Stresovaná adeprimovaná zvířata, která neznají více než klec a drezůru, trpí duševními poruchami. Zejména u slonů a medvědů můžeme pozorovat nejrůznější typy zoochóz - mentálních postižení zvířat. Ty se projevují buď naprostou apatií, přešlapováním, nebo kýváním hlavou, ale také náhlou agresivitou, která může být nebezpečná i pro diváky, zejména pro důvěřivé děti. To především proto, že pro snažší manipulaci jsou zvířata držena maximálně bez možnosti pohybu a navíc pod neustálým psychickým tlakem. Tím, že se pak zvíře ocitne v prostornější manéži, projeví se jeho touha po svobodném pohybu a může dojít (a již mnohokrát došlo, zejména u slonů a medvědů) k nezvládnutelnému výbuchu agresivity zvířete. Rovněž hlasitá hudba, ostrá světla, pachy a potlesk publika zvyšuje u plachých zvířat pocity úzkosti a ohrožení.

                                                          

Řetězy a klec...

Většinu života tráví zvířata v těsných klecích, čímž jsou omezeny jejich instiktivní potřeby, jako běhání, šplhání, hrabání, lov a podobně. Například tygr, oblíbená cirkusová šelma, má v přírodě své teritorium okolo 70km² a během svého života přejde vzdálenost 2.000 km. V cirkuse má k dispozici klec o velikosti osmi až deseti metrů čtverečních, přičemž někdy se v takové kleci tísní zvířat i více. Slon, žijící v přírodě, ujde denně vzdálenost dvou mil, zatímco v cirkuse tráví většinu svého života připoután na řetězech, kolébající se ze strany na stranu. Většina zvířat je úmístěna v naprosto nevyhovujících prostorách, zvířata jsou vystavena hluku, průvanu, vlhku, slunci, nebo naopak přímému mrazu bez možnosti vyhledat přirozený úkryt. Jedinými okamžiky pro opuštění klece jsou chvíle drezůzy, nebo vystoupení v manéži.

K nejhoším chvílím jednotvárného života cirkusového zvířete patří transporty. Cirkus objede během jedné sezóny desítky měst; delší vzdálenosti absolvují zvířata v transportních vagónech. Bez ohledu na jejich únavu, zdravotní stav nebo na počasí jsou převážena stovky kilometrů natěsnána v klecích a maringotkách. Zvířata spotřebují velké množství vody a potravy, což je problém zejména u cirkusů s velkým počtem zvířat. Napájení a krmení stojí mnoho peněz i času, proto jsou zvířata během transportu napájena jen zřídka, což pro ně opět znamená vystupňování celkového vyčerpání a strádání.

Původ exotických zvířat držených v cirkuse bývá často nejasný. Bývají pořizována i na černém trhu a během života se tak opakovaně stávají předmětem nezákonného obchodu. Zvířata stará, nepoddajná, přebytečná,nebo jinak nepoužitelná končí v lepším případě v zoologických zahradách, v horším v laboratořích, kde se stávají obětmi pokusů.

Po rozpadu státního podniku Československé cirkusy a varieté (cirkusy Praga, Evropa a Humberto) zastavilo Ministerstvo kultury jakékoliv dotace pro tento druh zábavy. Rozpadem podniku pak vzniklo několik desítek cirkusů a samostatných varietních aktivit. Mezi nimi vládne v současné době velká rivalita a boj o diváka zabíhá mnohdy až do nezákonných praktik. I přesto je cirkusáctví stále více považováno za podřadný druh zábavy.

Pro zvířata cirkus zábavný není!

Lidé navštěvují cirkusy většinou kvůli dětem. To, co však děti vidí jsou zotročená a ponížená zvířata. Představení pak v dětech nutně vyvolává pocit nadřazenosti a panovačnosti nad přírodou. Nevychovávejme svoje děti k násilí a povýšenosti. Návštěva loutkového divadla nebo hudebního vystoupení obohatí děti mnohem více. Existuje i celá řada dalších kulturních aktivit, včetně cirkusů bez zvířat, kde je program postaven na odvaze a dovednostech akrobatů, žonglérů, kouzelníků a klaunů.

Závěr

Nepodporujte svými penězi cirkusy se zvířaty, nepomáhejte k obohacování lidem, kteří staví svou živnost ma zneužívání zvířat. Žádejte osvobození zvířat z cirkusů a varieté a volejte k odpovědnosti splečnost, která zvířata o svobodu připravila, aby jim ji buď znovu navrátila a nebo zvířatům zajistila klidné dožití, nejsou-li návratu do volné přírody schopna